Jsem single, ne na ocet!

Poslední dobou se mluví o singles jako o fenoménu dneška. Ale co to single vlastně je? Kdo do něj patří? Různé zdroje uvádí vždy vlastní a různorodé definice a zorientovat se v tom, co to tedy je a kdo do skupiny patří, je velmi složité.

Jaký je tedy fenomén dneška?

Období kolem třiceti let je milníkem. Milníkem, kdy se lidé ve vyšším měřítku rozhodují a dělají velké životní kroky a skoky, nacházejí toho „pravého“ partnera pro život, berou si hypotéku, mění práci nebo povyšují v té stávající.

Ale co když je to jinak, co když jsem z těch, co toho „pravého“ partnera nemají a na obzoru ani není nikdo, kdo by na tento status aspiroval? Co když jsem ta, která hypotéku nechce, neboť mi přijde zajímavější vydělané finance investovat do sebe – do cestování, vzdělávání či pořizování nových technologických vychytávek?

lzlfhgqx44q-bino-storyteller

Definice singles – definic jako takových je velká spousta, ale dle mého jsou tyto nejpovedenější:

  • Současná společnost chápe singles jako osoby žijící programově samy ve smyslu promyšlené volby životního stylu.
  • Cargan a Melko definují singles jako „jedince, kteří nejsou schopni uzavřít manželský svazek bez ohledu na důvod“. Jedná se tedy o jedince nikdy nežijící v manželském svazku, ale i o rozvedené a ovdovělé.
  • O užší chápání sociální skupiny singles se pokouší také Geiβler. „Jedná se o o samotě žijící osoby v mladším, resp. středním věku, které nemají žádného stálého partnera a z vlastní vůle delší dobu žijí raději samy.“

Z toho vyplývá, že hranice pojmu se neustále posunují. Velmi rozporuplnou otázkou i nadále zůstává, zda do této kategorie řadit i ty jedince, kteří jsou nedobrovolně sami – ať už se jedná o jakkoliv znevýhodněné osoby, nebo tzv. oběti konzumní společnosti, jež v nynější uspěchané době a nastavených podmínkách nejsou schopny najít si odpovídajícího partnera, ačkoliv si to přejí.

Nejznámější typologie singles je od Steina (z roku 1981):

  • Dobrovolně dočasní – mladí, doposud nesezdaní nebo rozvedení, kteří odkládají uzavření nebo znovuuzavření sňatku (jsou otevřeni možnosti sňatku, ale staví hledání partnera na nižší pořadí v žebříčku hodnot než ostatní aktivity, tedy vzdělaní, kariéru, politiku a seberealizaci).
  • Dobrovolní stabilní – tato kategorie zahrnuje ty, kteří jsou spokojeni se svým nesezdaným stavem, nechtějí se ženit ani vdávat. Patří sem i skupiny, jejichž styl života vylučuje manželství (kněží, členové a členky náboženských řádů). Také sem řadíme svobodné rodiče – jak svobodné, tak i rozvedené, kteří nehledají partnery a vychovávají své děti sami, nebo s pomocí příbuzných a známých.
  • Nedobrovolní dočasní – singles, kteří by rádi vstoupili do manželství a očekávají to. Patří sem tedy mladí, doposud nesezdaní, aktivně hledající partnera, ale také starší, nikdy nesezdaní, kteří začali hledat.
  • Nedobrovolní stabilní – starší, rozvedení, ovdovělí, doposud nesezdaní, kteří chtěli manželský svazek, ale nenašli partnera a přizpůsobili se tomu jako možné životní situaci. Do této skupiny řadíme singles, kteří trpí fyzickou či psychickou ujmou, která je znevýhodňuje na sňatkovém trhu.

Pozice osoby se může v těchto kategoriích během času změnit.

3fpxt37x6uq-charles-forerunner

Z vědeckých prací vzniklých v univerzitním prostředí vyplývá, že jen jedna třetina mužů a jedna pětina žen jsou singles z rozhodnutí, že si to přejí či se nechtějí vázat. Většina však uvádí důvod, že si doposud nenašli vyhovujícího partnera, a dvě třetiny singles považují manželství za vytoužený stav, z čehož lze usuzovat, že většina lidí, kteří žijí jako singles, jsou v této situaci nedobrovolně.

Zároveň je naše generace jedna z prvních, jež není tlačena do manželství, ale je všeobecně upřednostňována kvalita života a možnost svobodné volby na základě vlastních potřeb, nikoliv společenských tlaků.

Pojďme se na tento fenomén svobodných lidí podívat ještě z jednoho vědeckého úhlu. Sociolog Dr. Bella DePaul z kalifornské univerzity v Santa Barbaře analyzoval více než 800 studií, do nichž byli zapojeni jak singles, tak lidé žijící v partnerských vztazích. Z jeho výzkumu vyplynulo, že svobodní lidé jsou soběstačnější a motivovanější než lidé ve vztazích. Svobodní dále mají větší pravděpodobnost osobního růstu a také si více plní osobní a životní cíle. Na 124. výročním shromáždění Americké psychologické asociace byly prezentovány i výsledky, které poukazovaly na skutečnost, že nezadaní mají lepší vztah s rodiči, sourozenci, kamarády a kolegy.

Naopak ti, co žijí ve vztahu, jsou úzkostnější. Ti, co se celý život museli starat o sebe, nezažili tolik negativních emocí. Ač se může zdát, že být single má nesporné výhody, jak už to tak bývá – vše má své klady a zápory.

Závěrem: Být single není žádný problém, dle mého názoru je to období, kdy se plně můžete jako osoba rozvíjet a máte opravdu volné pole působnosti. Avšak z evolučního hlediska naše psychika není připravena být nadosmrti sama, potřebujeme s někým sdílet to, co nás obklopuje, ať už je to pozitivní či negativní.

Proto jednoznačně za mě: období, kdy jste svobodní, si užívejte, a období, kdy budete zadaní, si važte, vztahy nejsou samozřejmostí!

Pokud se Vám článek líbil, sdílejte a nebo si stáhněte část knihy zdarma, ať se dočtete více. 

Vaše Zuzka

b2-fbvrfx0o-dominik-martin 

Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.