Přepálený start
Mnoho lidí řeší na kterém rande je vhodné dát si první pusu, u kterého je hranice kdy je v pořádku “první” sex. Pro mnohé je to tak že: na druhém pusa, na třetím sex.
Ale jak je to u těch co jsou nesmělí nebo introverti?
Nemají odvahu dát někomu jen tak pusu, nedělají romantické gesta (nestojí a nečekají v dešti před domem). Horší pro muže je to, že my ženy máme zakořenělé- první krok dělá muž. Ale co když se nemůže rozhoupat, jaké náznaky vedou k dodání jeho odvahy?
Příklad ze života, poznali jste skvělého kluka / holku, s kterým si máte co říct, hodiny prokecáte, nasmějete se a zase si připadnete jako v pubertě. Říkáte si, “No to je bomba”, kdy se mi ještě stane že po třicítce si zase takto připadnu.
Ale najednou je to jen ten smích a culení co zůstává. Je Vám sice fajn, chodíte na kávu (“randíte”) ale puse nikde a sex... :D :D :D ten je tak v nedohlednu, že by vám nepomohl ani teleskop. Puberta už máte dávno odtrpěnou a vy chcete víc… Jak toho dosáhnout?
V tu chvíli se vašim úhlavním nepřítelem stává čas, psaní a pokec!
Přeskočíte mrknutím oka z fáze: JO CHCI TĚ!, do fáze KAMARÁDI. Jednoduše řečeno prostě jste to přepálili start a promrhali šanci. Už nepůjde dát tu první pusu, ani kdyby jste sebe víc chtěli, už je to jen kamarád-ka.
Vyplouvají pocity jako: sakra! proč…? vždyť to mohlo být tak fajn! Nasmáli by jsme se, měli k sobě dost blízko. Proč neměl ty “koule”?! Nebo. proč ona něco nenaznačila, abych ty “koule” dostal.
Tady jsme už jen v debatě - Co by kdyby. Nebabrejte se v tom, nechte to jít.
Je to tak, věřím, že každý máme nějaký takový “podělaný” vztah - nevztah. Kdy jste věřili a doufali, ale maratorium kolem první pusy se protáhlo tak, že nakonec jste jen kamarádi.
Dá se to zvrátit?
Ano, asi ano… ale těžko. Je několik možností.
Utněte kamarádství! Pokud jste ho nebo ji chtěl za partnera, nechte to být, neozývejte se. Dejte tomu čas, je tu ale riziko a to dost vysoké, že za chvilku ho nebo ji uvidíte s někým jiným. Je to daň za čekání.
Nebo seberte ty pomyslné koule (nyní je jedno k jakému pohlaví mluvím), postačí jen 20 vteřin odvahy. Nevypisujte si, neplánujte! To Vás dostalo až sem. Prostě konejte! Víte, že máte k sobě náklonnost, nyní se nezdar dá zvrátit jen takto. Radikálním řezem.
Pokud to nedopadne, no a co - stejně jste ho chtěli za partnera a šli jste před časem do rizika, že to možná neklapne, tak se to případně jen potvrdí. Nechtějte ho jako kamaráda-ku, těch máte už dost, tak zkuste být alespoň 20 vteřin odvážní!
Nejvíc děsiví je ten první krok, udělat to, vidět ho a muset se odhodlat. Je to hnus! A hlavou se honí hlavně myšlenky typu: jak to bude když tohle nedopadne.
Ale je čas být odvážnými, jen těm štěstí přeje!
Vaše ZUZKA