K napsání tohoto článku mě inspirovaly mé cesty po Asii, několik let sem pravidelně létám na delší dobu v roce. Nyní jsem 3 týdny na Filipínách. Při každé cestě mě fascinovaly míšené páry, které se skládaly z místních slečen a různorodých cizinců.
Co k tomu ty muže vede a kupují si je pouze na noc, nebo s nimi chtějí plnohodnotně žít?
Zjišťovala jsem, jak to tedy je.
Nyní budu porovnávat 2 země, a to Thajsko a Filipíny.
Thajsko je proslulé sexuální turistikou, která je v hlavním městě Bangkoku velmi běžná a slečnu si můžete koupit velmi snadno. Ceny jsou pro cizince velmi přívětivé (od pár sto korun do max. okolo tisícovky). Avšak pokud pojedete i na méně známe ostrovy, vyhnete se turistickým letoviskům jako Phi Phi, Krabi a Ko Samet, kde je prostituce a bary již běžnou rutinou. I na méně známých ostrovech byznys tohoto druhu kvete. Levnější noc s místní slečnou či ženou není nijak výrazně levnější, ale konkurence je tam nižší.
Co mě ale velmi (mile) překvapilo, bylo, že na menších ostrůvcích na Filipínách jako je Bohol, Camiguin a Siquijor (kde se pohybuji), prostituce vidět nejde. Ano, jsou tu bary, kde lze sehnat slečnu na jednu noc, ale není to jako v Thajsku, kde polonahá dívka před barem tančí, pokřikuje a mává na vás svým ceníkem. Filipíny jako takové jsou proslulé svou kriminalitou a dětskou prostitucí, netvrdím, že v hlavním městě Manila (které je ode mě vzdáleno hodinu a půl letadlem) nebo ve větších městech a turistických letoviscích se tohle neděje.
Stále budou tyto země proslulé sexuálním turismem.
Ale na Filipínách jde o něco jiného, pátrala jsem a na rovinu jsem chodila za bílými muži, co měli vedle sebe Filipínky, zda by mi mohli říct něco o jejich vztahu.
Filipínky se vdávají, neprodávají se. Je to hodně dáno vírou, tady oproti většině zemí v Asii není budhismus, ale jsou tu křesťané. Místním dívkám jde o to dobře se provdat a zajistit rodinu, nejlépe nejen tu, co si pořídí s novým manželem, ale aby vypomohly také svým rodičům, prarodičům, případně sourozencům.
Michael, 36 let (Anglie)
Svou Filipínku poznal před dvěma lety, nebyla to však láska na první pohled, dojel si klasicky užít. Překvapilo ho ale, s jakou vstřícností, ochotou a starostlivostí se o něj Yani na jednu noc starala. Potkávali se takřka každou noc, začali si psát i po jeho odjezdu a o 4 měsíce později tu byl Michael zase. Za noci neplatil už po týdnu, nyní jsou oficiálně spolu a byl i představen rodině. Když jsem se vyptávala, jestli hodlá žít zde a nebo se společně přestěhují do Anglie, bylo na něm vidět stálé váhání. Na trvalo se sem přestěhovat kvůli práci nemůže (pracuje v průmyslu) a jezdit sem zvládne 3x ročně na necelý měsíc. Dovést domů Yani také nechce, nejde jen o to, že by si musela zvykat na nové podmínky a nastavení fungování země jako takové, ale i o to, že rodiče by ji pustili za předpokladu, že se zde oficiálně vezmou a tím pádem zajistí nějakým finančním darem i rodiče (kteří proti sňatku údajně vůbec nejsou).
George, 62 let (Austrálie)
Typický šedivý stařík s pupkem, na první pohled mě zaujal i výškou oproti své Filipínské ženě. Zde byli jen na dovolené, svoji jsou již šestým rokem a mají 4letého syna. George se po padesátce rozvedl se svou ženou a byl na dně, sem po čase dojel relaxovat. Kim, jeho nynější ženě, zpočátku nevěřil, ale nyní za ni neplatil. Poznali se v restauraci, kde dělala číšnici. Byl štamgastem v daném baru a po zavíračce se občas Kim ptala George, jestli ho něco trápí, a vykládali si. Po návratu domů Georgovi vykládání i kontakt ženy (ne sex) chyběl a vrátil se. Poprvé se spolu vyspali až po necelých 2 měsících, co se znali. O dva roky později se vzali a přestěhovali společně do Austrálie, dva roky po svatbě Kim otěhotněla.
Nyní všichni společně žijí a pracují na Georgově farmě (sádky ryb) a nemůže si Kim jako manželku vynachválit, jeho slovy: “Úžasná matka, skvělá kuchařka, pracovitá, starostlivá, laskavá – no prostě dokonalá žena,” říká a směje se. Kim se dokázala i velmi rychle začlenit a sžít se s jinými podmínkami země, než na kterou byla zvyklá.
Jakub, 25 let (Česko)
Čechů tu bylo také dost, ale jelikož i já jsem Češka, málokdo byl ochotný otevřeně říct mi pravdu. Jakub tu byl s partou kluků před 7 měsíci, klasičtí baťůžkáři, a říká, že si vyhlédl svou Filipínku on, ne ona jeho. Nyní je na něm vidět, jak je zamilovaný až po uši, půl roku se neviděli a před 10 dny přiletěl. Bere svou slečnu po výletech a po dobu, co je tady (i s kamarádem, kterému je 27 a nyní se aktuálně “seznamuje” se sestrou dívky), bydlí obě dívky u nich na vile. Když jsme se ptala, co na to doma rodiče, zatím je to v utajení. Kamarádi si ho dobírají, že to je jen na pobavení, jestli si nedoveze nemoci a zdali ho nechce jen kvůli penězům. Jakub je zatím příliš mladý a vyhlídky na svatbu jsou pro něj předčasné, i když prý by se tomu nebránil.
Avšak vztah je čerstvý, je tu teprve podruhé a až čas ukáže.
Co pro mne bylo překvapením, pokud někdo čekal, že vodit se tu budou páry s velkým věkovým rozdílem, tak by se podivil. George a Kim byli jedni z mála. Je tu vidět hodně mladých párů, náš Jakub byl výjimka, ale třicátníci (hlavně z řad Číňanů, u kterých je to ještě dáno tím, že byla politika jednoho dítěte a ženy prostě nejsou) jsou tu běžně k vidění.
Muži se k ženám z Filipín chovají velmi hezky – ty za nimi nikdy neběží jako ocásek, ale jdou jim po boku, drží se za ruce, večeří spolu v restauracích či jezdí na různé výlety. Muži o Filipínkách tvrdí, že jsou skvělé, velmi poctivé, krásné, milé, pečlivé a plní jim všechna přání. A opravdu, pokora a úcta jim z očí kouká, jsou to plnohodnotné ženy a těm, které se ještě za cizince neprovdaly, přeji, aby si každá našla skvělého muže.
Pokud se Vám článek líbil, sdílejte a nebo si stáhněte část knihy zdarma, ať se dočtete více.
Vaše Zuzka
